1. advent

2. prosince 2012 v 22:22 | Michaela
Včera jsme byli s maminou a mím přítelem ve Vídni. Je to neuvěřitelně nádherné město a i když jsem tam byla po druhé, tak mě opět okouzlila. Navíc teď před Vánoci. Nakoupila jsem si jen na trhách a obešli jsem památky.
Dneska jsme měli menší "rodinnou oslavu" a pogratulovali jsem mamce k narozeninám. Teď tu sedím a chystám se do školy. Nějak se, ale snažím dělat něco jinýho a skypuju si tady.:D Tenhle víkend nějak maximálně utekl. Snad ještě rychleji než všechny ostatní. Každopádně se to zase přiblížilo Vánocům.:)
 

"To co potřebuji..."

22. listopadu 2012 v 17:13 | Michaela
Téma týdne tady na blog.cz je už nějaký ten čas. Nikdy sem ho neřešila ani sem podle toho nepsala. Ale teď když jsem to uviděla, tak jsem si řekla, proč to nezkusit a vyměnila sem to za můj původní nápad na článek.
Asi to bude trochu divný nebo já nevim. Od nikoho jinýho sem na tohle téma na četla, takže, snad to nějak dopadne.:D
To co potřebuji, je samozřejmý...Jídlo, spánek, zdraví, rodinu, přátele... Tyhle potřeby vynechám a co potřebuji když to budu brát z toho co si musím koupit? Hodně věcí je vlastně tak, že to je vlastně taková rovnice jestli mě chápete. A to takhle: To se mi líbí→to by se mi líbilo a hodilo→to chci→to potřebuju. Každá holka to asi zná ne? Sice to nepotřebujete, ale prostě potřebujete to.:D Radši přejdu k tomu co teda "potřebuji".:D
Parfém-Ano tak ten potřebuju, protože můj současný playboy mi dochází a já se zvyklá používat vždycky jen jeden. Budu upřímná. Můj sen byla Daisy od Marca Jacoba (ted si nejsem jistá jestli se MJ píše fakt takhle!), ale asi 30ml za 2 000,-? No časem ač nerada jsem si to rozmyslela-ale pokud zbohatnu bude můj. Takže to máme první věc.
Pak by to byla velká kupa oblečení. Nebudu to vyjmenovávat, protože...To by bylo na hodně dlouho.
Doplňky-2 kabelky (minimálně-kolik jich už mám vyhlídnutých to radši ani sama nevím:D) a pak bižuterii- naušnici, náramky, řetízky, šátky.. Tady je problém, že se mi líbí třeba náramek a stojí třeba 200. Ano to je normální cena. ale když chcete za tu cenu třeba najednou 4?:D Kdo si má vybrat...;)
Pak nějakou kosmetiku-nějak se mi to ted nahromadilo.:D
A nesmím zapomenout na hodinky. Už sem nějaký mohla dávno mít, ale najděte nějaký podle mích představ. A když už jsme u těch představ: boty! Když se mi líbí, tak mi nesedí nebo nesluší nebo mi nejsou. A vždycky o číslo. Zejtra snad najdu ty pravé...
No když to shrnu, protože, kdo by chtěl číst slohy...Potřebuji prostě normální věci. Ano jestli to čte nějaký kluk, tak ne, ale já jsem holka. Musím uznat, že když jsem v článku psala většinou co potřebuji, tak se mi to hodně pletlo a všude sem měla nutkání psát "chci".:D ale tak co si budeme povídat...Potřebuji věci, co vlastně chci!
A jak jste na tom v tomhle ohledu vy?:) Co potřebujete a chcete? Budu ráda za všechny komentáře :)

Top za říjen!

3. listopadu 2012 v 13:16 | Michaela
Neplánuji, že to bude pravidelná rubrika, ani že to bude vždy stejný počet.:) Ale věci, které mi udělali za říjen radost a vlastně stále dělají!:)


Sušenky Maryland jsou výborný! Nejdřív jsem si myslela, že ty kokosový ani jíst nebudu, protože nemám ráda kokos, ale chab lávky!:D Určitě je vyzkoušejte. Nevím, kolik příchutí je, já vím zatím o 2.

Když jsem asi před rokem slyšela o knížce Báječné nakupování se sestrou, půjčila jsem si jí a byla jsem z ní nadšená. Asi před měsícem, jsem v Levných knihách objevila další 2 díly a můžu je jen doporučit. Pokud hledáte něco n oddechové čtení, určitě ozkoušejte.:)

Rtěnka Lip Seduction od Dermacolu, patřila k mím nejoblíbenějším. Bohužel mám hodně světlý odstín, takže na zimu mám jiný rtěnky.:) Každopádně určitě si koupím další. Vydrží a nevysušuje rty.:) Jako bonus je nádherně vypadající obal a skvělý otevírání na "click".:D Bohužel jí mám hodně odřenou z tahání v kabelce.

Co udělalo za poslední měsíc radost Vám?
 


Vzpomínky

1. listopadu 2012 v 21:55 | Michaela |  My life
Znáte takový ten pocit, když chcete na někoho zapomenout a ono to nejde? Zažívám to. Už je to dlouho co jsem toho člověka milovala a i kdy mám teď opravdovou lásku, za kterou jsem vděčná, tak ten jiný mě trápí. Když na facebooku uvidím, že je třeba zadaný a šťastný, tak mě to zabolí. Asi to je trapný, ale prostě.. Je to fakt! Ať jsem jaká jsem, když se do někoho zakoukám tak hodně. Upřímně už jsem na něj zapoměla, ale v létě, když jsem ho potkala a on mě začal svádět, ano píšu to narovinu, proč si právě tady něco nalhávat?, se to všechno vrátilo. Nenápadně ale hodně. Byla jsem blbá, já to vím.A teď mě to zbytečně bolí. ani nevím proč, stejně miluju někoho jinýho.
Tenhle článek se řadí opět mezi ty nevydařené, nezajímavé, nejspíš i nikým nečtené, ale což! Tenhle blog bych stejně nesmazala, tak se tu aspoŇ vypíšu ze svých citů, které mi je blbé říkat nahlas lidem, co mě znají.

Miluju ho a chybí mi

28. května 2012 v 8:37 | Michaela |  My life
Potřebuju se vypsat, ale ani nevím co psát. Proto jestli tenhle článek bude někdo číst a bude nepochopitelný, tak se předem omlouvám.
Zažila jsem další krásný víkend. Dělali jsme spolu palačinky, chodily ven, jen tak sme spolu leželi a dívali jsme si do očí, povídali jsme si,... a teď je to zase pryč. Snažím se uklidnit, že i kdyby nebyl tak daleko, tak bych ho stejně díky odpolední neviděla, ale prostě... Do toho ten všechen stres z mích blížících se zkoušek.. Už když sem ho včera večer viděla, když jsme se loučily a já věděla, že ho "dlouhých" pět dní neuvidím.. Vyhrnuly se mi slzy do očí a od tý doby mám co dělat, abych je udržela. Vím, je to blbý, že tady už asi 2 hodiny fňukám jak malá puberťačka, ale vždycky když se mi vybaví.. Už chci být s ním. Kdybych za ním mohla jet i v týdnu, jenže musím bejt na praxi.
Potřebuju něco dělat a nemyslet na něj. Jenže zároveň se bojím vůbec vyjít ven, abych se nemusela za svoje slzy a pocity stydět na veřejnosti. Však jak bych to vysvětlovala?
Nejhorší je, že se mi na praxe nechce. I to má svojí vinu. Už chci pátek odpoledne, prosím!
Je to zvláštní... Před rokem jsem nevěděla, kterýmu klukovi mám dát přednost, i když jsem podvědomě věděla, že všichni jsou stejní sprominutím blbci, ale já byla prostě "zamilovaná".
A teď mám kluka, kterýho miluju. I přes tu dálku. Jsem neuvěřitelně šťastná, když jsem s ním. A teď tady brečím, jak mi strašně chybí. Já vím, je to jenom pět dní, ale mám nějakou skurvenou depresi, či co.
Proto než se vrhnete do vztahu na dálku, tak počítejte s tím, že když se opravdu zamilujete, tak Vám jednou za čas začne pořádně chybět a napadne vás, zda tohle má vůbec šanci. A víte co? Tohle šanci má, protože Já jsem konečně, když jsem s ním, šťastná a vím, že mě někdo má opravdu rád.

23/4

23. dubna 2012 v 11:30 | Michaela |  My life
Jsem šťastná, jsem zamilovaná, jsem spokojená,připadám si že konečně mám (neberte to doslova!) to co jsem kdy chtěla a taky jsem nemocná!
To je můj současný stav. Takže když nepočítám svůj odřený nos od věčného smrkání, tak si nemám snad ani na co stěžovat.
A jak dopadl ten vztah, který jsem řešila nedávno v minulém článku? Zase taková dálka to není (cca 20min cesty vlakem), vidíme se každý víkendy a kdyby byl čas tak i víckrát, nestěžuji si v týdnu jsem stejně zaneprázděná a alespoň mám čas se věnovat škole, jsme spolu přes 3 měsíce, jsem neuvěřitelně šťastná a zamilovaná a v červnu spolu pojedeme na 3denní festival někam do fuč, ze kterýho se nemůžu vyvlíknout, protože přítel už koupil lístky. :)
Děkuji všem za milé komentáře. Sice blog zanedbávám, ale stále se nemůžu dokopat k napsání článku!:D

A kdyby se náhodou chtěl někdo na něco zeptat, nebo tak. Dávám sem svůj fomspring http://www.formspring.me/Michalkaaa, kde se můžete ptát.:)

Nevím...

24. února 2012 v 15:37 | Michaela |  My life
Nevím, nedává mi to smysl. Mám ho ráda, ale necítím, ten pocit, jako vždycky s jinýma klukama. Vím, že je staršně hodnej apod., ale to že musíme dojíždět, aby jsem se vidlěly. Když s ním nejsem, tak mě napadají věci, jako jaký by to bylo kdyby sme se rozešli, kdyby to zkončilo. Ale když s ním sem, tak jsem nejšťastnější člověk na světě a vím, že o něj nechci přijít.
Navíc už ho znají i rodiče a všichni ho mají rádi, nevím jak by to brali. I když to je můj život a moje věc s kým budu chodit. Ale Já bych ho stejně asi nezvládla opustit.
Připadám si jak v kleci. Nemůžu si s někým zaflirtovat.. Ne, že by mě hlídal na každým kroku, ale nemohla bych mu to udělat... Ale zas na druhou stranu...
Je to snad jeden z nejhoríšch pocitů co sem kdy zažila...Bez něj trpím a chci to vzdát, ale jak sem s ním....

2.února

2. února 2012 v 20:58 | M. |  My life
Zhřešila jsem!!
Šetřím, věřte mi. Ale včera, když jsem šla s kamarádkami do Rossmannu, jsem prostě nemohla odolat. I když jsem z toho, co jsem koupila, jsem NUTNĚ nepotřebovala žádnou věc, nad dvouma jsem sice přemýšlela delší dobu a ty zbývající jsou NAPROSTO zbytečný, protože těhle "věcí" mám už zbytečně moc, ale prostě... To dělají ty slevy! Nevinný
Pokud jste to nepostřehli, tak u kosmetiky Essence (kterou tak věrně a bezhlavě zbožňujuRozpačitý!) mají akce na vybrané výrobky, které stojí nyní 30kč. Takže až nebudete mít co dělat, vyražte na nákupy. Navíc Rossmann, jako takový, má taky slevy.
Jinak šetřím, aby jste věděli. Nebo pokud jste zapoměli na tu druhou větu.:')
Pokud tohle bude někdo číst a bude mít v plánu psát komentář, tak mě můžete uklidnit a napsat mi, že v tomhle nejsem sama!:D Jsem přece holka ne?:D Ještě potřebuju pár přípravků na vlasy, krém na ruce, nějakou kosmetickou taštičku a ještě něco na sebe. O nový kabelce ani nemluvím!! A už vůbec nemluvím o Valentýnu! Asi si koupím nějaký dárek i pro sebe, protože sebe, kromě svýho milýho, miluju taky, nebudeme si lhát, že!
Asi ze mě brzo bude chuďas!!:( :D

Zamilovaná

26. ledna 2012 v 18:44 | M. |  My life
I když sem se snažila sebevíc se tomu vyhnout, po všech těch bolest.. Znovu jsem se zamilovala... Má nádherný oči a ten nejkrásnější úsměv (pořád ty samé řeči, že?). Je skvělý.. Miluju večery na skypu s ním. Dlouhé povídání po venku, romantika v restauracích a společné zájmy.
I když to je vztah na dálku a vídáme se většinou o víkendech.. Stejně jsem ráda, za to, že ho znám a můžu s ním být. I když občas mě leze na nervy, haha.:D
Jestli tohle nevydrží, tak půjdu do kláštera (nebo radši zůstanu u starýho brečení u romantických filmů po večerech!).

(přemýšlím, že byych blog začla víst pořádně a i o článcích netýkajících se mého života.)

No love, please!!

7. ledna 2012 v 22:29 | M. |  My life
KURVA, proč?! Řekněte mi proč? Znám ho jenom tejden? Pořád si řikám, že se nemůžu zamilovat..Ne, já se opravdu snažím. Doufala jsem, že časem bude zase dobře, jenže jsem se musela opět zamilovat.. Bylo by to fajn, kdybych alespoň měla jistotu na čem jsem.
V jednu chvíly mě píše, jak mu chybím, jindy to vypadá, že mě fakt má hodně rád a naznačuje vztah. Před chvílý mi napsal, že ví, že ho miluju, ale že na vztah není připravenej. Chvíly na to, ale napsal, že to byl vtip. Pak zas jestli nemám nějakou kamarádku, co poslouchám tvrdej rock... A chvíly po tom zas, že by byl rád, kdybych byla u něj.
Panebože tak co. Nevim, jestli chce kamarádství, vztah, nebo jenom sex?
Už asi 2 hodiny tay brečim jak malá holka, vůbec nevim co to na mě padlo, snad nějaká bláznová deprese, do toho "koukám na PS. Miluji tě. Sakra jak mi může bejt fajn?
Sakra, kdo vymyslel tak pitomej cit, jako je láska?
Už ani nevím co mám psát. Nejradši bych se předtím schovala... Zapomněla na něj...Neměla sem ho poznat..
Chci si s ním psát, ale zároveň ho chci poslat do háje, jenže na to nemám sílu. Jak dlouho to bude ještě bolet?
Jo Já vím, že dlouho...
Ksakru, musim se sebrat..!!
Jenom sedim nebo ležim, poslouchám ty "blbý" zamilovaný písničky a brečim. Cítím, jak se v těch písničkách zpívá "o mě".
Snažím se nacpat si někam do hlavy, že ten kluk není pro mě a musím se sebrat, nemyslet na něj a žít. Bejt zase šťastná.. Jako by to šlo...:((

Kam dál